Zimovzdorné kaktusy
Slavomír Dupal, Chropyně

1. Výběr stanoviště.
 

Máme možnost se rozhodnout mezi dvěmi alternativami. Buď budeme rostliny pěstovat venku ve volné kultuře, nebo ve skleníku (či podobném zařízení) bez možnosti vytápění. První alternativa, ta je levnější - nepotřebujeme skleník. Rostliny jsou vysazeny ve velice dobře drenážovaném substrátu, jež dlouho neudrží nadbytečnou vlhkost po závlaze. Připomenu-li své dřívější články, pak jako vhodná je směs dobré úživné země se stejným množstvím skelentních částic - doporučuji střepy z pálených střešních tašek či hurdisek. Stejných efektů lze dosáhnout se škvárou (neplést si s popelem) či s některými druhy kamenné drtě (jen z těch hornin, které neabsorbují vlhkost), ale také se syntetickými materiály (například pěnový polystyrén).

 
Neobesseya missuriensis

 

  
Takovou samozřejmost, že na straně přivrácené k severu kaktusy neporostou, snad ani není třeba připomínat. V této souvislosti si myslím, že směr k jihu je lepší než k východu. Zpravidla v zimním období toho dobrého od východu rostliny příliš mnoho neužijí. Sluníčko, pokud svítí, pak jen několik hodin z jižní strany.
 
Zda je pozemek svažitý či vodorovný nepovažuji za určující vzhledem k tomu, že rostliny by měly mít nad sebou po celý rok "střechu" bránící nežádoucí nadměrné zálivce. Takovou střechu můžeme vyrobit jednoduchým přikrytím sklem nebo průhlednou plastikovou fólií. Výhodné je umístění rostlin pod "okapem" stavby s dostatečným přesahem. Takto přiblížíme způsob kultivace kultivaci ve smyslu druhé alternativy, tj. kultivaci v nevytápěném skleníku. Výhodou je dostatečné proudění vzduchu ze stran.

Při kultivaci v nevytápěném skleníku odpadá starost o přípravu záhonu a jeho substrátu. Co nelze opomenout, je nutnost dokonalého větrání hlavně v zimě a ochrana kořenového balu před účinky nízkých teplot. Větráním musíme neustále snižovat vzdušnou vlhkost, která by se jinak vysrážela na skle (fólii) a odkapávala do substrátu, který by takto naprosto nežádoucím způsobem udržovala vlhkým. Ochranou kořenového balu před účinky nízkých teplot se rozumí buď výsadba do volné půdy ve skleníku nebo do dostatečně hlubokých nádob. Menší květináčky je lepší zasenkovat do vrstvy rašeliny nebo jiné zeminy. Zimovzdorné kaktusy jsou značně citlivé na mráz v kořenech! Množství rostlin zmrzne proto, že zmrznou kořeny a odtud se šířící infekce v krátkosti zachvátí i nadzemní část.

2. Podmínky pro zdravý růst.

Jsou stejné jako u jiných kaktusovitých rostlin. Jenom v zimě, právě pro tu nízkou teplotu, není možné experimentovat s jakoukoliv vláhou. Rostliny musí být k 1. listopadu v naprostém suchu. Další podmínky byly popsány v předešlém odstavci.

3. Výběr druhů.

Není rostlina jako rostlina. Bylo zjištěno a v praxi potvrzeno, že rostliny stejného druhu, ale z různých přírodních stanovišť jsou rozličně odolné vůči extrémně nízkým teplotám.Pěstitel proto musí věnovat pozornost výběru druhů ve vztahu k lokalitám výskytu. O některých echinocereusech, ale i druzích rodu Echinocactus a Ferocactus víme, že rostou na území USA a také na nalezištích v Mexiku. Je příznačné, že rostliny z oblastí USA jsou zpravidla mrazuodolnější nežli mexické druhy. Není to ale vždy stoprocentně fungující pravidlo.

Zájemce o kulturu bez topení se musí zajímat o původ rostlin, s nimiž zamýšlí výsadbu a chce to znát také klimatické poměry na nalezištích, z nichž rostliny (semena) pocházejí. Nestačí proto vzít Echinocereus pectinatus a vstrčit ho do dobře připravené a před vodou chráněné půdy. Pojem "pectinatus" je dnes chápán už jako obecné pojmenování celého okruhu pektinátních cereusů, který zahrnuje řadu druhů, variet a forem. Vždy se proto vyplatí pořídit si semena s nefalšovanými polními čísly nebo údaji o místě sběru a rostliny si z nich vypěstovat. Je to dost výrazný a zásadní krok pro zvládnutí záludností kultury. O tom, které druhy kaktusů se takto mohou pěstovat, se už nehodlám zmiňovat. Sám jsem na toto téma hodně napsal. V našem občasníku Frailea vycházely popisy rostlin na pokračování. Také Zdeněk Podešva publikoval zajímavý přehled rostlin s klimatickými minimy na jejich přírodních stanovištích. Informací je tedy vcelku dostatek. Kromě toho každý upřímný zájemce o uvedenou kulturu si najde způsob, jak získat potřebné informace o vhodných rostlinách. Probíráním přehledů polních čísel, přiřazováním na příslušná místa na mapě Ameriky a přibližná znalost klimatických podmínek těchto míst jsou dobrou orientací.

K tomuto odstavci už jen poznámku: Je zbytečné vybírat druhy, které bezpečně přečkají mráz do - 10°C, když u nás hrozí mrazy hlubší než - 20°C. Uvažte, že je-li na okenním teploměru něco pod - 20°C, jak tomu bylo v prosinci 1996, pak ve vzduchové vrstvě těsně nad zemí, tam kde přečkávají naše rostliny, nechybí příliš do - 30°C (!).

Snad jsem vás přesvědčil, že kaktusy lze pěstovat v našich klimatických poměrech beznákladného skleníku a bez teplého zimování. Jak jste poznali netýká se to všech kaktusů a nejde to prostě je vysadit jako v Arizoně či Patagonii jen tak na záhon...
 

Echinocereus triglochidiatus Opuntia erinacea var. ursina
 
Závěrem bych chtěl Všem čtenářům doporučit velice zajímavou publikaci na toto téma kterou napsal pan Vereš (Mrazuvzdorné kaktusy Severní Ameriky) event. německou Winterharte Kakteen (Kümmel/Klügling).

konec článku
 
Pojem zimovzdornost a mrazuvzdornost
 
Vysvětleme si ještě k tomuto tématu pojem mrazuvzdornost a zimovzdornost. Jak píše ve svém článku pan S.Dupal nelze každý kaktus o kterém víme že snese značná mrazová minima jen tak vysadit na skalku. Mrazuvzdorných kaktusů, které jsou schopny přežít teploty pod -20°C je hodně, ale zpravidla nesnáší žádnou vlhkost během zimního období, museli bychom je složitě chránit (ovšem jde to také, já sám zkouším druhy z velkou mrazuvzdorností pěstovat tak, že vložím do země celý velký kontejner, abych v zimním období zabránil vzlínání vlhkost z okolní půdy a zeshora jej chráním sklem) Pojem zimovzdorný znamená že snáší naše vlhké zimy vcelku bez problémů s minimální ochranou, ovšem také je nutno dodržet několik základních pravidel tj. dobrá drenáž, slunné místo, svah či skalka (nikdy nesázíme do jamek a prohlubní) Těchto otužilých druhů není mnoho ale přesto je jich dost abychom si dopřáli pěstování těchto zajímavých rostlin pod širým nebem bez složité ochrany, (přesto bych ale doporučil, umístnit nad rostliny skleněnou tabulku a přihrnout suchým listím v zimním období)