|
|
| |
|
|
| |
|
Poncirus
trifoliata |
|
Jednoho dne
jsem navštívil pražskou botanickou zahradu (u Karlova náměstí) a
před vchodem do skleníkové expozice jsem si všiml zajímavého keře.
Byl hodně rozrostlý a měřil asi 3 metry, listy byly trojčetné, a z
větviček vyrůstaly obrovité trny. Nejvíce mě však uputaly žluto-
zelené plody podobné citrónům. Některé byly spadané na zemi a tak
jsem jeden sebral a přičichl k němu, a skutečně voněl jako
citrón. Rozlomil jsem jej a bylo jasné že se jedná o nějaký keř z
čeledi routovitých tj. blízký příbuzný s pomeranči, citróny či
mandarinkami. Nejvíc jsem však byl překvapen že je vysazen přímo v
zemi. A tak jsem jel domů nadšen že si zjistím co je to za
rostlinu a pokusím se ji vysadit na své zahradě |
 |
 |
 |
|
Poncirus trifoliata |
Poncirus trifoliata |
Poncirus trifoliata |
|
|
Na internetu jsem zjistil že se jedná o
Poncirus trifoliata, ve starší literatuře je veden pod synonymem
Citrus trifoliata. Česky se jmenuje citronečník trojlistý. Rod
Poncirus má jen jediný druh pocházející z Koreje a severní až
střední Číny, kde se pěstuje už několik tisíc let z čehož vznikla
řada okrasných forem lišících se velikostí květů, plodů i listů a
jejich panašováním. Existuje i forma beztrnná.
U nás je venku pěstován jen jeden druh. trnitý opadavý keř
který dorůstá ve středních Čechách dvou metrů, V teplejších
oblastech jižněji položených států však dosahuje výšky stromu. Je
to keř nebo strom opadavý, který má celou zimu krásně zeleně
vybarvené větve z obrovskými zelenými trny. Listy jsou složené,
trojčetné, čímž se liší od jiných citrusů. Celková délka listů je
asi 7 až 8 cm, šířka 5 až 7 cm. Kvete bílými květy velikosti 3 až
6 cm už v dubnu před rašením listů. Plody jsou kulaté o
průměru 2 až 6 cm, plstnaté. V říjnu pozvolna žloutnou a když
přivoníme tak bychom ho nerozeznali od malého citronu. V listopadu
plody opadnou, ovšem jejich žlutá barva je na zemi ještě
dlouho vidět. Dužnina je málo šťavnatá, trpká až hořká. Plod má až
50 semen, ale zpravidla je jich méně, protože se v našich
podmínkách ne všechna plně vyvinou. |
|
Když jsem na internetu vyšťoural že u nás v průhonickém
parku přežil -27°C,
bylo rozhodnuto. Další týden jsem se vypravil zpět do
botanické zahrady,
jelikož jsem nevěděl kde tento keř sehnat a měl jsem štěstí.
Prodali mi tam
hned dva kusy které měli poslední. Jednalo se o cca 20 cm
vysoké keříčky.
viz.
mapa výskytu v USA |
|
|
|
Doma jsem je
vysadil k jižní stěně domu a jelikož jsem vyčetl že není nijak
náročný na půdu tak jsem jen vykopal jamky, vysadil a zalil. Na
podzim jsem je obsypal suchým listím a překryl folií, ale nechal
jsem po stranách větší díry aby mi v zimě neplesnivěly. Další rok
zakořenil a začal růst. Za sezónu dorostl asi 80 cm, možná se
ptáte proč píši v jednotném čísle, je to z toho důvodu že mi jeden
v zimě shnil. POZOR vždy musíte mít zábal vzdušný protože
největším nepřítelem je vlhko pod zábalem. Příští rok jsem byl již
chytřejší a udělal jsem zábal hodně vzdušný. Protože by bylo
náročné balit 80cm vysoký keř tak jsem jej ohnul k zemi,
zakolíkoval k zemi a překryl.
Takto jsem jej chránil asi 3 roky a potom jsem již
rezignoval protože do dnešního dne dosáhl velikosti asi 250 cm. Je
to již 7 let co byl vysazena. Fotografie které přikládám jsou ze
současnosti. Zahradu kde jsem ho měl však již nevlastním ale
jezdím se na něj koukat. |
 |
 |
 |
|
moje zahrada (ČR)
|
moje zahrada (ČR)
|
moje zahrada (ČR)
|
|
|
autor
článku V.Moulík |
|
|
|
|