Poncirus trifoliata  

Jednoho dne jsem navštívil pražskou botanickou zahradu (u Karlova náměstí) a před vchodem do skleníkové expozice jsem si všiml zajímavého keře. Byl hodně rozrostlý a měřil asi 3 metry, listy byly trojčetné, a z větviček vyrůstaly obrovité trny. Nejvíce mě však uputaly žluto- zelené plody podobné citrónům. Některé byly spadané na zemi a tak jsem jeden sebral a přičichl k němu, a  skutečně voněl jako citrón. Rozlomil jsem jej a bylo jasné že se jedná o nějaký keř z čeledi routovitých tj. blízký příbuzný s pomeranči, citróny či mandarinkami. Nejvíc jsem však byl překvapen že je vysazen přímo v zemi. A tak jsem jel domů nadšen že si zjistím co je to za rostlinu a pokusím se ji vysadit na své zahradě

Poncirus trifoliata Poncirus trifoliata Poncirus trifoliata

Na internetu jsem zjistil že se jedná o Poncirus trifoliata, ve starší literatuře je veden pod synonymem Citrus trifoliata. Česky se jmenuje citronečník trojlistý. Rod Poncirus má jen jediný druh pocházející z Koreje a severní až střední Číny, kde se pěstuje už několik tisíc let z čehož vznikla řada okrasných forem lišících se velikostí květů, plodů i listů a jejich panašováním. Existuje i forma beztrnná.

U nás je venku pěstován jen jeden druh. trnitý opadavý keř který dorůstá ve středních Čechách dvou metrů, V teplejších oblastech jižněji položených států však dosahuje výšky stromu. Je to keř nebo strom opadavý, který má celou zimu krásně zeleně vybarvené větve z obrovskými zelenými trny. Listy jsou složené, trojčetné, čímž se liší od jiných citrusů. Celková délka listů je asi 7 až 8 cm, šířka 5 až 7 cm. Kvete bílými květy velikosti 3 až 6 cm už v dubnu před rašením listů. Plody jsou  kulaté o průměru 2 až 6 cm, plstnaté. V říjnu pozvolna žloutnou a když přivoníme tak bychom ho nerozeznali od malého citronu. V listopadu plody opadnou, ovšem jejich  žlutá barva je na zemi ještě dlouho vidět. Dužnina je málo šťavnatá, trpká až hořká. Plod má až 50 semen, ale zpravidla je jich méně, protože se v našich podmínkách ne všechna plně vyvinou.

Když jsem na internetu vyšťoural že u nás v průhonickém parku přežil -27°C,
bylo rozhodnuto. Další týden jsem se vypravil zpět do botanické zahrady,
jelikož jsem nevěděl kde tento keř sehnat a měl jsem štěstí. Prodali mi tam hned dva kusy které měli poslední. Jednalo se o cca 20 cm vysoké keříčky.

viz. mapa výskytu v USA

Doma jsem je vysadil k jižní stěně domu a jelikož jsem vyčetl že není nijak náročný na půdu tak jsem jen vykopal jamky, vysadil a zalil. Na podzim jsem je obsypal suchým listím a překryl folií, ale nechal jsem po stranách větší díry aby mi v zimě neplesnivěly. Další rok zakořenil a začal růst. Za sezónu dorostl asi 80 cm, možná se ptáte proč píši v jednotném čísle, je to z toho důvodu že mi jeden v zimě shnil. POZOR vždy musíte mít zábal vzdušný protože největším nepřítelem je vlhko pod zábalem. Příští rok jsem byl již chytřejší a udělal jsem zábal hodně vzdušný. Protože by bylo náročné balit 80cm vysoký keř tak jsem jej ohnul k zemi, zakolíkoval k zemi a překryl.

Takto jsem jej chránil asi 3 roky a potom jsem již rezignoval protože do dnešního dne dosáhl velikosti asi 250 cm. Je to již 7 let co byl vysazena. Fotografie které přikládám jsou ze současnosti. Zahradu kde jsem ho měl však již nevlastním ale jezdím se na něj koukat.

moje zahrada (ČR) moje zahrada (ČR) moje zahrada (ČR)

autor článku V.Moulík

 
 

web design MTR reklama 2011