Cupressus sempervirens  

Vážení čtenáři

Z velkým potěšením mohu zveřejnit článek pana Harta z Prahy o zkušenostech s pěstováním pravého cypřiše v podmínkách České republiky ve volné půdě. Na mé naléhání se pan Hart podvolil a napsal tento článek, který jistě ocení každý, kdo by tuto nádhernou rostlinu chtěl mít na své zahradě. Pan Hart má za sebou již mnoholeté zkušenosti s pěstováním netradičních a exotických rostlin v podnebí ČR. a vlastní zahradu, kterou by mu mohla závidět mnohá botanická zahrada a souhlasí s tím že až počasí dovolí mohu udělat fotoreportáž kterou zveřejním v této sekci

V.Moulík         

Cupressus sempervirens Cupressus sempervirens Cupressus sempervirens
Při návštěvě jednoho malého zahradnictví mě zaujaly kontejnerované rostliny, které jsem si neuměl v našich podmínkách představit. Několik řad cypřiše stálezeleného a velkoplodého. Jednalo se o výsevy sběratele, který přivezl semena ze svých cest. Nabídla se mi možnost experimentovat se semenáčky z jižních hor za velmi příznivé peníze.
Rostliny byly vysazeny ve stáří 3 let v různých lokalitách:
1. Ve skalách směrem k jihu ČR, ve velmi větrné poloze v nadmořské výšce 600m byly vysazeny 3 kusy cypřiše stálezeleného. Ty nepřežily první zimu, která byla tvrdá. Chybou bylo zřejmě to, že nebyly postupně aklimatizovány v několika krocích, s velkým kořenovým systémem a s vyzrálým dřevem. Také jarní slunce udělalo zřejmě své.
2. Ve stejné lokalitě ale v zahradách byly vysazeny na relativně chráněném místě dva cypřiše velkoplodé a stálezelené. Po zimě vypadaly k naší radosti nádherně, ale před rašením náhle zežloutly všechny loňské přírůstky a opadaly. Po prořízce bohatě obrazily a v tom roce udělaly 40 cm nového dřeva. Celkově však byla rostlina nižší než přdchozí rok. Další roky se vše opakovalo a jak se rostliny postupně vysilovaly, přírůstky se zmenšovaly, až čtvrtým rokem neobrazily. Dnes to přičítám jarnímu slunci.
3. 10 kusů cypřiše stálezeleného vysadil kolega jako raritní živý plot. Nutno podotknout, že se jednalo o rostliny již pětileté. V chatové oblasti v kopcích nad Berounem, od jihu chráněno lesem a rákosovým plotem 2m vysokým. Téměř ideální místo na experiment. Výsledky neuspokojily; každým rokem vymrzlo 30% populace, takže výpočet "životnosti" není obtížný. Zajímavé ovšem bylo, že rostliny ve stejných podmínkách i kondici nevymrzaly náhodně, ale vždy rostliny vedle sebe. Vysvětlení pro to nemám. Uvádím to hlavě pro to, že při podobném experimentování se musíme připravit na mnoho nezvyklých momentů. Rostliny několik metrů od sebe mohou mít zcela odlišný růst, případně jedna skvělě prosperovat a jiná zajít. Může na to mít vliv mikroklima, vzdušná i zemní vhkost, složení půdy, proudění větru, hlodavci, škůdci, průsaky chemických látek z podloží .... Ale i pes, který si oblíbí konkrétní místo jako záchod - to může mít vliv i několik let před výsadbou. Mnoho z toho nikdy nevyhodnotíme.

4. Dva cypřiše stálezelené jsem vysadil u činžovního domu v Praze Dejvicích ve stejné době, jako kusy z prvního bodu. Jeden je na jižní straně, ovšem krytý domem naproti, takže první slunce se k němu dostane až v květnu. Druhý je na severní straně domu, takže má stejné zimní podmínky. Oba jedinci prosperují úžasně (viz foto), neomrzají ani v tvrdých zimách a naopak s nimi mám problémy kvůli vysokým přírůstkům - až 1 m. V důsledku toho těžký sníh vyvrací větve a již jsem musel opakovaně boční větve zkracovat a strom tvarovat.

Cupressus sempervirens (Praha - Dejvice)

Oba pražské exempláře staré 8 let rostou na špatné suché půdě, přesto jsou již kolem 4m vysoké, v náspu s břidličným pokladem a málem závlahy. Zdá se, že to jim maximálně prospívá, v roce 2006 vytvořily tolik plodů, že strom trpí více nežli mokrým sněhem. V letošním roce se snad šišky otevřou a bude možné experimentovat s semenáčky z druhé generace. Pokud se budou chovat jako jiné rostliny, mohla by být tato generace výrazně odolnější.
Cupressus sempervirens (Praha - Dejvice) Cupressus sempervirens (Praha - Dejvice)
Co poradit závěrem pro případné experimentátory; zdá se, že mladé rostliny jsou extrémně citlivé na jarní slunce; mráz v zimě jim asi zase tak neškodí. Půda musí být chudá, kamenitá, s dobrou drenáží, nejlépe v kamenitém svahu. Zásadně nehnojit dusíkatými hnojivy (!), snad ke konci léta Kristalex podzim. Některá literatura doporučuje při vyzrávání letorostů borax pro zvýšení mrazuodolnosti.

Mladé rostliny do věku 7 - 10 let nezbytné chránit proti jarnímu slunci! Ideální by bylo zimovat mladé rostliny na severní straně bez jakéhokoli přímého slunce. Studený skleník zde nepomůže. Starší rostliny by již měly být výrazně odolnější. Moje jižní rostlina již dosáhla vrchní částí do výšky, kdy i v zimě na ní svítí slunce, a nejeví jakékoli známky poškození; nutno podotknout, že je tomu tak 2 roky a tyto zimy byly velmi atypické, bez jarních mrazů.

Všem nadšeným experimentátorům přeji hodně úspěchů. J. Hart