|
Tato
juka nemá přirozený výskyt nikde v přírodě jelikož se jedná o
křížence nejpravděpodobněji aloifolia x filamentosa nebo aloifolia
x flacida. Tato juka tvoří kmínek maximálně 1,2 metru vysoký a
někdy se i větví. Růžice jsou tvořeny tmavě zelenými listy, někdy
i modravým či se stříbřitým nádechem. Tyto listy jsou maximálně
100 cm dlouhé a 5 cm široké. Většinou kvete v dubnu až květnu ale
jsou známy i případy kvetení v září/říjnu. Tato juka se místy
vyskytuje i na zahradách v České republice a mnohdy si to
jejich majitelé ani neuvědomují, jelikož ji nijak nechrání před
vlhkem během zimního období tak pravidelně vždy za několik let
vymrzá a následně obrazí z kořene. Pravděpodobně nějakou souhrou
náhod (prudké oteplení, prudké ochlazení po deštivém počasí apod.)
Nejdelší periodu jsem pozoroval cca 8 let kdy v jedné zahradě na
Berounsku a Zbraslavi vytvořila cca 80 cm kmínek. Jeden pěstitel z
Prahy ji pěstuje v květináči již 20 let a na zimu ji dává jen pod
přístřešek (viz. obrázky výše). Já mám na své zahradě také jeden
starší exemplář a chráním ho na zimu jen malou stříškou a nikdy se
nestalo že by měla nějaký problém s hnilobou v srdíčku. Mrazuvzdornost tohoto druhu tudíž
odhaduji za předpokladu zajištění sucha okolo -25°C. |
